|
(Sahula/ Sahula)
Mám džíny, kecky děravý,
a něco málo pavouků,
sdílej se mnou byt podkrovní,
v posteli ležím piju gin.
Proč sousedka mě nezdraví,
asi ji babu nebaví,
se koukat na můj zmrzlej ksicht,
včera mi totiž vypli plyn.
Žiju ve vlastním vesmíru,
kde skla v oknech jsou z papíru,
uragán zuří v ložnici,
a já mám zase opici.
Proč sousedka mě nezdraví,
asi ji babu nebaví,
koukat se na ksicht opilej,
prach v duši, pohled zavilej, ji děsí ...
Život jsou samý průsery,
nedám už víc na pověry,
že štěstí sedá na vola,
houby, je prázdná tombola.
Houby, je prázdná tombola ...
... a to je málo
(Sahula / Sahula)
Peněz málo, a život k nepotřebě ...
v posteli ležím, a od nohou mě zebe ...
peněz málo, čekám na inkarnaci,
hlavu prázdnou, není čas na legraci.
A já dobře vím, že neudělám nic, a to je málo.
Radosti málo, daleko do Valhaly ...
špatný myšlenky, často mozek kalí ...
a špatný rybičky v žaludku mě tlačí,
minulost černá, jak bumerang se vrací,
Přesto, dobře vím, že neudělám nic, a to je málo.
Smutný blues, lidé jsou veselí ...
já doma ležím, nesnáším neděli ...
život je divná soutěž, běžíš s nohama v poutech,
smrtka má dlouhý prsty. nevíš kdy popadnou tě.
Víš, že neuděláš nic, a to je málo ... !!!
Ty nejsi dívka do páru
(Sahula / Sahula)
Proboha, se mi dnes divná zdáš,
proboha, proč se zas kolíbáš
a chceš jen spát, jen spát,
tak si nech zdát ...
kde jsi byla, co jsi pila,
snad hodná byla, když byla malá,
do plenek srala. Na každej pád ...
Měl jsem dříve tě znát ...
Proboha, zas párek s hořčicí ...
mrzíš mě, praštím tě palicí,
snad, a půjdu já spát.
Kde jsi byla, co jsi pila,
a s kým jsi spala,
snad hodná byla, když byla malá,
do plenek srala. Na každej pád ...
Měl jsem dříve tě znát ...
Ty nejsi dívka do páru,
ty jsi tak do baru.
Ty nejsi dívka do páru,
ty jsi lev lokálů. Vycpanej ...
Snack bar
(Sahula / Sahula)
Kdybyste věděli, kam chodí v neděli, co dělá v neděli, támhleten pán.
Se svou nezletilou, prohnanou Jarmilou, předstírá že je, movitý kmán.
Ve skřínce smutně žalují monterky, Miloš si připíjí s chlapama z galerky.
Ledový šampus, vždycky po výplatě, a když má platit, myslí si, proklatě.
Večer ve snack baru, to není láce
aspoň že neplatí tu zákoník práce ...
Výplata zmizela, není na tláču, není na syrečky, ni na salám.
Jarmila ztepilá, jinde se objímá, mrcha je zlotřilá, Miloš je sám.
Nemá čím zaplatit, obědy v závodce, vše díky bestii, závislý na vodce.
Večer ve snack baru ...
Budím se, je pondělí
(Sahula / Sahula)
Budím se, je pondělí, zas pošmournej den,
vzpomínám s láskou na víkend.
Manželku i s migrénou jsem nechal v mysli klidně spát,
neděli já mám prostě rád.
Neděle je dobrej den, to mě žena nehlídá.
Modlí se, abych měl ji rád, na mši jde vždycky čtyřikrát.
Já lemtám pivo u stánku, s Pepou a partou krajánků,
Miluše tráví hostii, nařizuje si půst ...
Hlavně se z toho nepoblít, hlavně se z toho nepoblít.
Zas zmizel z hajzlu Playboy, v ledničce chybí pivo,
Hlavně se z toho nepoblít, schovám ji pod skříň breviář,
natáhnu si starý kecky, a půjdu vypít piva necky.
Válím se je sobota, a chce se mi spát,
až půjde zítra do kostela, snad si zláme hnát.
Včera jsem po ní chtěl věci ošklivý,
že se zas těším na neděli, ať se nediví.
Neděle je dobrej den, servírka Dáša ta mi dá,
nikdy se před tím nemodlí, absolutní pohodlí,
Já lemtám pivo u stánku, s Pepou a partou krajánků,
Miluše tráví hostii, posléze sousedům psa ...
Hlavně se z toho nepoblít ...
Stíny na duši
(Sahula / Sahula)
Nejen z piva jsem nebetyčně hloupej,
a nekoukám moc do zrcadla, když si holím tvář.
Ranní tupej obličej, na rozum tolik skoupej,
postrádá totiž myslitelů zář.
Civím do zrcadla a nikdo netuší, a nikdo netuší, a nikdo netuší.
Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší, a proč si zpívám tenhle refrén.
Moje zrcadlo má stíny na duši, a nikdo netuší, a nikdo netuší,
že v noci píšu hořčicím na víčko ...
Trochu jsem zhloupnul, ale jen maličko.
Kvůli ženskejm jsem několikrát šílel,
a chtěl ze světa odejít na nekonečnej výlet,
s hlínou pod hlavou neznat návratu,
než jsem prokouk žití podstatu.
Radši koukám do zrcadla, a nikdo netuší, a nikdo netuší, a nikdo netuší.
Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší, rozhodně si s ní nepodříznu žíly.
Moje zrcadlo má stíny na duši ...
Svět není černej, ani bílej,
jen někdy nechává stíny na duši.
Všichni se ženou za pochybeným cílem,
pochybenou cestou, do poslední míle.
Radši koukám do zrcadla, a nikdo netuší, a nikdo netuší, a nikdo netuší.
Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší.
Do smrti si budu zpívat tenhle refrén !
Johanka z Arku
(Sahula / Sahula)
Johance z Arku bylo čtrnáct let a puberta s ní mlátila ode zdi, ke zdi.
Neustále se flákala po zahradě a v nedbalkách provokovala
svého zhýralého bratrance Wilibalda, s kterým neustále cloumal chtíč.
Tak se muselo stát co se stalo ... měla ho tam, ač nechtěla, a ani si čuňák
nesundal brnění.
Já ji varoval, ale přesto se z dívčího traumatu zrodila katastrofa, o které se
dochovaly nepřesné zprávy. A tak se to do dneška učíme v dějepise blbě.
A proto už ...
I: Johanko z Arku, nechoď do parku,
čeká tam na tebe utrpení.
Johanko z Arku, nechoď do parku,
čeká tam blbec v brnění. :I ... plechovym !
Tak Jana dorostla do věku, kdy unesla meč a vyhlásila mužům nemilosrdnou
a krutou válku, která neměla konce. Tekly potoky krve a zem se pokryla těly
zohavených mužů, a ženy plakaly - taky děti. Tak ji radši popravili a prohlásili
za svatou. Vidíte kam až vede dívčí flustrace. Tak to byla taková malá hodina
dějepisu od Sahuly. A proto už ...
I: Johanko z Arku, nechoď do parku,
čeká tam na tebe utrpení.
Johanko z Arku, nechoď do parku,
čeká tam blbec v brnění. : ... plechovym!
Cela č. 504
(Sahula / Sahula)
Venca vybral banku a vzal to moc hákem,
já jsem zase zacházel špatně se svým ptákem.
Poliši nás vzali, místo do cukrárny,
šmahem bručet na díru, lepit pytle z papíru.
Nemáme u dveří kliku, nesledujem politiku,
s brokovnicí za zády, šoupli nám ruce do klády.
Poliši nás vzali, místo na "dýču",
do vězení, mám se skvěle, píšu rodičům.
Cela číslo pětsetčtyři, štěkání psů, vytí Romů,
nepustěj mě domů, nepustěj mě domů.
Cela číslo pětsetčtyři, na všechno si člověk zvykne,
a soudce kuje pikle, a soudce kuje pikle.
Cele číslo pětsetčtyři, vévodí smrad z hajzlu,
jak v čtyřkový putyce, jak v nejhorším pajzlu.
Nebudu mít choppera s nablejskaným chromem,
denně budu lemtat kafe a čaj s bromem,
Poliši nás vzali místo do bordelu,
na Pankrác, kde bachaři mám přidělili celu.
Odvedle pustili po dvou dnech dva vrahy,
nejsou vůbec nebezpečný, panžto nejsou z Prahy.
Šli s polišema na pouť, vystřelit si růži,
Průša běžel v televizi. ze mně stáhnou kůži.
Cela číslo pětsetčtyři ...
Lidi házej kamení
(Sahula / Sahula)
Sto piv na papíře,
bleju jako zvíře,
asi jsem něco špatnýho sněd.
Hlava se mi motá,
chybí mi pravá bota,
a zpívám jako Pavarotti ...
Sto piv na kartónu,
a na stejným tónu,
pořád zůstávám, hraju na svůj krám.
Hlava se mi motá,
pořád stejná nota,
hraju totiž špatně, když se nemotám ...
A lidi házej kamení,
je to dobrý znamení,
asi jsem zvolil správnej akord.
Lidi házej kamení,
je to dobrý znamení,
asi jsem zvolil správnej tón.
Větrné boogie
(Sahula / Sahula)
Od hajzlu vane vítr, od hajzlu vane sem,
co my budeme dělat, asi se poserem,
Armstrong byl mezi náma, Armstrong k nám přišel sem,
co my budeme dělat, asi se poserem !!!
Jo. jo, ,,, jo, jo, ,,, asi se poserem ...
Buchar
(Sahula / Sahula)
Mistr mi koupil novej buchar, nevím teď co s tím,
zrůda do plechu ruchá, a já dementním.
Myšlenky na výpověď, nebo sebevraždu mě provázej,
I ve snu slyším kovu třesk !!!
Asi vrazím mistra pod buchar, a zapálím fabriku,
jeho tělo placatý, dám si před postel.
Pak se spoludělníku sepíšeme petici,
pošlem ji na Hrad, jak nám dává zabrat ... buchar !!!
Musím denně makat těžce, rána v mozku krvácí,
mistr je hnusnej a stará furt utrácí.
Myšlenky na důchod, nebo sebevraždu, mě pořád provázej.
Kdybych tak byl Batman ... !!!
Vrazím mistra pod buchar, zapálíme fabriku,
uděláme bordel, uděláme rotyku.
Vrazím mistra pod buchar ...
"A to všechno mám z toho,
že jsem před revolucí nedělal kotelníka ..."
"Cože, před jakou revolucí ?"
Život s tebou není balet
(Reizenthaler - Poslušný / Sahula)
Práce tě nudí a rodiče chudí,
nevyčítaj, stejný krédo maj.
Nemusíš dělat prej, když je ti dvacet,
bejt tvoji máti, držíš pár facek.
Nejspíš jsi úplně odkecaná,
asi jsem nalít, asi jsem nalít.
Veselý noci smutný rána,
život s tebou není balet ...
Po celý den se oddáváš snění,
leštíš si svý přerostlý nehty.
Jdeš za oběd, když zbytí není,
v černým prádle lovíš knechty.
Nejspíš jsi úplně odkecaná ...
Až jednou umřeš, tak napíšou
na náhrobek stručnej epitaf.
Šoustala, žrala, nedělala,
a všichni z toho byli paf.
Nejspíš jsi úplně odkecaná ...
Blues pro Hitchcocka
(Sahula / Sahula)
Špatnej den a hrozná noc, opepřená krvavou lunou,
a nikdo nejde na pomoc, naděje mizej za poslední dunou.
V lednici se chladí vitriol, pes leží v koutě vyděšenej,
na stole tvrdý sparty, a vedle v bytě se zas perou.
Život je strašnej film, v kterym chybí happy end,
první milovník je impotentní, a my se z toho asi poblijem.
Život je strašnej film, v kterym chybí logika,
pivo, chipsy, náhlej konec, černej jak laterna magica.
Medvěd brtník řádí na "slovači", Shalom zase klesnul v žebříčku,
soused Průša pustil mixér, aby nebylo slyšet holčičku.
Tohleto je děsnej barák, asi zejtra, pozvu Hitchcocka,
Při Tequile budem poslouchat, ať se toho taky naloká.
Život je strašnej film, v kterym chybí happy end,
první milovník je impotentní, a my se z toho asi poblijem.
Život je strašnej film, v kterym chybí logika,
pivo, chipsy, náhlej konec, černej jak laterna magica.
Zpět >
|
