8.12.2006 - V pátek 8.12. odpoledne se začíná zkoušet a já už jsem nervozní, neb jsem se už ve čtvrtek dozvěděl, že mě soudce chce předvést - nereagoval jsem na obsílku z 6.9., což je logické, protože to jsem již od června dílem sháněl bydlení, vzteky popíjel, rozváděl se, a to se střídalo s tím, že jsem se občas viděl se ženou, respektive jsme už v té době byli v Krkonoších, ale jelikož jsem nevěděl jak vše vůbec dopadne a jestli vůbec po tom všem budu schopen normálně žít a fungovat, nějak jsem to asi podělal a podcenil - byl jsem mimo. Na to se balila spousta starostí s tím, že se od června nedělalo, takže jsem měl pocit, že by bylo nejlepší začít nový život jako hledač zlata někde na Klondike.
V podvečer se loučím se ženou a naštěstí zodpovědně uklízím klíče od auta do bytu, jinak bych až do pátku tohoto týdne nejezdil a rodina v mrazu chodila pěšky - ale to jsem nevěděl. V sedm začíná zvukovka a já jsem uklidněn, že se nic neděje.
Po zkoušce část souboru popíjí v hospodě Zlatá dvojka a já v Dynamu s kamarády - když už mě mají zatknout, tak a´t je to rychlé, myslím si. Vystoupení vzhledem k fanouškům a pauze v hraní nehodlám vzdát i když jsme volali už ve čtvrtek do Mladé Boleslavi, že se dostavíme příští týden i s podklady a podobně. Netuším, jak je to velký risk. I podle slov pražského organizátora záchrany Sahuly pana Satyho, se takové věci s následky dále, málokdy stanou - ale Sahula je jako vždy výjimka. Koncert je skvělý a Mistr Lou Fanánek Hagen se přidává a zpívá v druhé polovině s námi na pódiu. Mezi místní se připletlo i pár známých z Prahy z oblasti podnikání a pár celebrit - znovuzrození Synů výčepu je přeci událost.
Po koncertě jdeme s Fanánkem na panáka, fanánek chválí bigbít a mě si vyzvedávají, podotýkám, velmi slušnou formou policisté z Litoměřic - vše se odehrává bez propriet jako jsou pouta a podobně - fanoušci se ptají, co se děje a policisté jim sdělují, že mě za chvíli vrátí, jen se sepíše protokol a ozveme se soudci.
Těsně před dvanáctou z Mladé Boleslavi přichází zpráva, že musím být zadržen, ačkoli bydlím o pár bloků od policejní služebny a mé žluté auto, bez kterého se nehnu se nedá přehlédnout ani v Pardubicích. Spím v CPZ, ujištěn, že mě po předvedení přivezou zpět do LTM... před převozem do CPZ naposledy volám domů a říkám manželce, ať raději všechno dá na Fórum na stránky, protože mám hnusnou zkušenost z roku 1992, že se podobných neštěstí chytá Blesk a podobné bulváry - tedy pokud jsou první a tomu jsme zamezili - všechno se zhorší - titulek "Úchyl neplatí alimenty?" s přidaným otazníkem, aby byl nežalovatelný, dokáže i úspěšného podnikatele uzemnit na pár měsíců, ne-li let... natož muzikanta a grafika... a tak se stane... kuriozitou podobných caus je, že já jsem bohém a jsem schopen zabordelit doklad a už se vezu... také běžně zapomínám papíry od auta a řidičák, ale za to mě naštěstí ještě nezatkli a děti nenechali stát někde v autě na parkovišti... jak vidno, policie má ráda kulturu a je velmi rozumná a profesionální...

Sobota 9.12.2006 - pondělí 11.12.2006 - Jsem eskortován příjemnými a velmi slušnými místními policisty do MB a tam nastává změna - soudce trvá na vzetí do vazby, i když podotýkám, že manželka si sama neporadí a nemá ani některé náležitosti a přístupy k datům a věcem - bez pomoci rodiny by těžko přežila, ale netušil jsem jak je chytrá a akční a jak vše skvěle zorganizuje, neb jinak bych díky administrativě zůstal do Nového roku v cele a přišel o práci a byla by opět ohrožena deska - paradoxem je, že se podvědomě už pár let hádáme kvůli problému Milena Sahulová - před lety mi pod ošklivým nátlakem protistrany (neodvolal jsem se) soud v MB napařil vysoké výživné, které se z peněz hudebníka a grafika prostě občas nedá utáhnout - střídavě šílíme, neb své děti utáhneme v pohodě, neb žijeme skromným a pracovitým životem, ale nároky první manželky jsou přemrštěné. Také představa o Sahulovi, na každém koncertě naplech a pod obraz padá, neb koncert v Dynamu probíhá za asistence několika piveček a já jsem prakticky strízlivý i po kořalce s Hagenem. A představy o Sahulovi pijícím denně jsou minulostí - do koncertu jsem cca. Tři týdny nebyl ani v hospodě a dával dohromady, co se zameškalo od června.
Jsem už v deset dopoledne převezen do vazby v Liberci, což je docela kruté, při paragrafu, který se dá zaplatit a navíc mám rodinu a nemám ani chuť a ani morální nekredit někam prchnout - navíc by vše bylo srovnáno onen týden, který jsem tam strávil.
Dostávám se na celu s mladým romem, který je vtipný a pomáhá mi přežít peklo, neb mám starost, jak si vede Jarmilka a jestli se nezhroutila a podobně - stejnou starost mám o sebe - oba nemůžeme jíst a nervy máme v háji. Navíc, jak se později dozvídám, první žena několikrát atakuje nevybíravě J.S., zřejmě proto, že doufá, že jí urazíme na Fóru nebo podobně a definitivně vyhraje. Má statečná žena si dopisuje s fanoušky, zařizuje a skupina fans se rozhodne, že jí pomůže sbírkou, abych se vrátil a v pohodě zase fungoval a hrál. Nejmenovaný posluchač, když se dozví z Fóra, že nemůže volat a zařizovat mé propuštění, dvakrát dobíjí mé ženě Jarmilce telefon.
Již během víkendu se do akce zapojuje úderná jednotka za podpory JUDr. Pečeného, Lou Fanánka Hagena, Ing. Magora, ze Tří sester, JUDr. Pavlíka a Satyho, který vše koriguje, všemu šéfuje a organizuje, aby se složila záruka minimálně 30.000,- na moje propuštění. Peníze nejsou poslány, ale převezeny a předány proti dokladu už v pondělí - Saty díky Ti, ne nadarmo jsi ředitelem několika korporací a agentur. Nutno říci, že stejně skvěle pracuje i má žena a navíc má na starosti tři děti - málokterá paní ve věku 25-ti let by takto zafungovala. Ke všemu dopomáhá internet a budiž mu chvála, je to super prostředek a nejrychlejší médium na světě - proto ho dělám.
Již v pondělí po předání se Jarmilka dozvídá, že vše nebude tak jednoduché, protože jsem si podal proti rozhodnutí okamžité odvolání a neponechal jsem si lhůtu na rozmyšlenou. Vše se musí projednat v Boleslavi, ale tam pochopili, že nejsme zločinci a jsou stejně skvělí - pomáhají... soudce navrhuje variantu, že se udělá další soud a ten, aniž bych o tom, co se děje věděl proběhne už ve středu v 8:00 - úžasná rychlost - kdo budete nadávat na soudy a policii, nedělejte to, protsím přede mnou... dá se s nimi velmi dobře vyjít, pokud člověk nechodí vybírat úspory do banky s revolverem...

Úterý 12.12.2006 - já se mezitím v Liberecké vazební věznici smířil s osudem a prakticky téměř zhroutil. Ve středu mi mají nasadit antidepresiva a léky na spaní, dřív to ve věznici nejde, musel jsem na prohlídky. Poznávám fanouška Tří sester z České Lípy, který je ve vazbě za pětistovkovou škodu na Škodě 120, se kterou se chtěl ožralý a sjetý projet a ani jí neukradl - mám fanouška i na cele. Hrajeme šachy, abych se nezbláznil a chlapi mě docela drží nad vodou - šachy se mi hrát nechtělo, ale alespoň z pár procent to pomohlo. Jsem pohublý a ještě, že se nevidím v zrcadle, nemáme ho samozřejmě, cela č. 218 není přípravna modelek před vstupem na molo. V úteřý večer se definitivně smiřuji s tím, že vánoce jsou v řiti a rozhoduji se, že když zůstanu v cele a přijdu o všechno, včetně auta, které mám na leasing, rozprodám vybavení, aby měla žena alespoň nějaké peníze do začátku a půjdu sám někam pracovat manuálně, abych si odpočinul, když už je i muzika pryč. Netuším, že ve středu ráno mě vzbudí ještě dřív, než dostanu léky a pojedu na soud do MB.

Středa 13.12.2006 - V šest mě budí a dávají svačinu, že jedu na soud - netuším proč. Kolegové z cely a chodby mi říkají, že to je konec, že mě zavřou natrvalo, že se to tam dělá - nebudu už ve vazbě, ale skutečně ve vězení. Před osmou v soudní síni ale zjišťuji, že je přítomen obhájce JUDr. Pavlík a prokurátor mě na doporučení soudce pouští mimořádně i z tak prekerní situace. Ta se jeví prekernější o to, tím, že s sebou z Liberce nemám věci, musel bych s eskortou zpět pro ně a tam u sebe zase nemám na cestu domů - navíc je pro propuštění podmínkou mít alespoň 500,- na cestu - mě zatkli jen v mikině, těsně po koncertě. Mám je trsátka a 42,- korun v drobných a to ještě v Liberci - tam zůstal i mobil. Všechno rozhoduje a řeší JUDr. Pavlík, který mě nakládá a veze do Prahy s tím, že si to v Liberci vyzvednu do tří dnů vlastním autem, až se trochu seberu a dám dohromady. Po dvanácté mě nakládají v Praze v Kamenické ulici Na Staré Kovárně, kde piji první svobodnou kávu Synové výčepu a vezou do LTM. Netuším, že mi chodí první SMS s gratulacemi k propuštění, neb ještě do pátku nemám mobil - stejně bych nic neudělal - potřebuji se vyspat, umýt, převléknout a hlavně uklidnit a hodit do pohody... také najíst, jestli to půjde...

Sahulovi, snad už v pohodě i díky Vám, jedou do Liberce ne za Hájíčkem nebo Hubertem Macháněm, ale pro mobila a doklady...

Do pátku a v sobotu - Pro věci jedu skutečně až v pátek, neb je mi špatně, že bych nesnesl ani dvě piva. Manželka nemůže jíst, žaludek po tom stresu prostě nebere nic... napsat o tom jsem se odvážil až teď v neděli ve 3:26 hodin - jinak bych si to asi zpětně hodil... ale teď už se můžete ptát na podrobnosti a já ještě uvedu také některé, když bude zájem - zážitek je to tak nepříjemný a kuriozní, že předám zkušenosti - třeba se to za pár let bude někomu hodit - ptejte se klidně na Fóru i na věci okolo.

Starostlivá matka Jarmilka o fotku výš, která za mě válčila a děti - na cestě do Liberce jsou pumpy s papáním, tak proč nejet... na horním obrázku nadstandardní vůz pro mladou rodinu Hyundai Getz, jak kdosi naprosto zbytečně podotknul na Fóru - jede v tom pět lidí, myslím, že je pro nás tak akorát a prakticky nejlevnější na trhu - nadstandardní je jen ta žlutá, jinak tím jezdíme, že se nám líbí a málo žere...

Kolegům a klientům omluva, jestli jsem něco prošvihl, a prošvihl, ale nebylo to v mé moci, zabránit tomu... doženeme to... příští týdem už budu ready a nebude se to snad vracet - tedy ty myšlenky, tamto už samozřejmě neee...

Zdraví a jde spát František