Díky jednomu ze skalních Sahulových fanoušků, konkrétně Danovi Rybářovi, se podařilo uchovat záznam  posledního Frantova koncertu a to z Futurum clubu ze dne 6.11.2007. Kdo nebyl na vystoupení osobně, má možnost si poslechnout poslední mistrovu punkovou zpověd. V době tohoto koncertu Sahula procházel další životní krizí a nebylo dne kdy by posledního půl roku nebyl pod vlivem alkoholu. Neuslyšíte žádné umění ale jak to opravdu bylo. 
	          stahujte zde: FUTURUM živě  
	           
	        Franta po sobě zanechal stopy  
	          
	        Přišli jsme o kamaráda, s tím už bohužel nic neuděláme. Rozhodli jsme se pokračovat v jeho díle. Za pomoci kamarádů a mistra Hagena se nám podařilo získat Frantův počítač. Máme vše potřebné k aktualizaci tohoto webu a webu Synů výčepu. Tyto stránky zůstanou věčnou památkou na Frantu, pokusíme se je obohatit o reportáže, historky a fotky z různých akcí na kterých jsme se společně podíleli. Snad pro Vás všechny jedna dobrá zpráva, budeme nadále vystupovat v sestavě Fanánek a Synové výčepu. Více článků a aktualit sledujte na stránkách Synů výčepu. 
	          
	        Sahula se vrátil. vězeňské blues jako v Americe 
	         
	          Tak toto jsou výsledky - paradoxně jsem u titulní skladby, a je jich hotových spousta, včetně muziky, tato je jasně situovaná - asi víte pro koho... to je místo úvodníku... mě se moc líbí... a je pravdivá a hudba k ní nadstandardní... už se z toho trochu hrabu... a z písničky mě trochu mrazí...  
	        
	        Roční výročí, a tech holek  pár, 
	          Nestačilo smést dlouhej  čas. 
	          Ručička běží, já hledám  sklenku, 
	          Asi padesátou, vem to ďas. 
	        A marně hledám nouzovej  východ, 
	          život se mi změnil, asi to  víš. 
	          Pomalu nevnímám, svýho  srdce tlukot, 
	          Nejspíš zkamenělo,  pozvedám číš. 
	        Pár polínek do krbu, na  hlavě se podrbu, 
	          Ani děti už nevědí, kdo  jsem. 
	          Mlčky narozky slavím,  možná se zejtra stavím, 
	          Golem, co vyndali mu šém. 
	        A marně hledám nouzovej  východ, 
	          život se mi změnil, asi to  víš. 
	          Pomalu nevnímám, svýho  srdce tlukot, 
	          Nejspíš zkamenělo,  pozvedám číš. 
	          Já marně hledám nouzovej  východ, 
	          zůstal pod horou, co zdobí  jí kříž. 
	          tam kde spíš, tiše spíš. 
	          .tam kde spíš, tiše spíš. 
	        Vlastní jámu jsem si  vykopal, trestem je samota, 
	          Víno mou duši tiše hojí. 
	          Tak Ti zpívám písničku,  věnuj jí chviličku, 
	          Od chlapa, co málokdy se  bojí. 
	        Jen marně hledá nouzovej  východ, 
	          život se mi změnil, asi to  víš. 
	          Pomalu nevnímám, Tvýho  srdce tlukot, 
	          nejspíš zkamenělo, hlava  je výš. 
	          Já marně hledám nouzovej  východ, 
	          zůstal pod horou, co zdobí  jí kříž. 
	          tam kde spíš, tiše spíš. 
            .tam kde spíš, tiše spíš. 
	        	       |